V první světové válce jsem napočítal asi 40 příbuzných a nejbližších členů rodiny, kteří se ji zúčastnili. Nejstarší z nich byl Karel Linka, ročník 1868, nejmladší František Došel, narozený 1899. Uvádím zde zejména příbuzné, kteří se z válečných bojišť už nevrátili domů.

 

VÁLEČNÉ ZTRÁTY V RODINĚ

 

 První světová válka - rakouská armáda:

DOŠEL František (1882-1915)  - obuvník z Mikulovic čp. 47. Narukoval ke 30. pěšímu pluku jako záložní vojín. Raněn, léčen v listopadu 1914 v Záložní nemocnici Červeného kříže v Praze (Ferdinandova kasárna). Ženatý, žil v Praze. Úmrtí: 3.6.1915 Pralkovice u Přemyslu (Pralkowce), Halič - Polsko

DOŠEL Václav (1888-1916) - domkář, zedník a truhlář z Mikulovic čp. 47.  Bratr padlých Františka a Josefa Došela.  Desátník 23. pěšího pluku. Obdržel válečné vyznamenání za statečné chování před nepřítelem. Padl na italské frontě v Dolomitech. Úmrtí: 28.6.1916 Podgora u Gorice (Gorizia/Nova Gorila - hranice Itálie a Slovinska)

HOLEJŠOVSKÝ Jan (1882-1915) - z Kopanin u Lukavce čp. 4, narukoval k Čáslavskému 21. pluku jako vojín,  zde sloužil také bratranec František (*1898). Zemřel v zajateckém táboře v Uzbekistánu.  Dcera Marie Jankovská (1915-1987), Křivsoudov. Úmrtí:  25.2.1916 Zolotaja Orda u Taškentu, Uzbekistán.

(Literatura:  K. Tnekler, Válečné cesty 21. pěšího pluku čáslavského v 1. sv. válce, Praha 1936)

HOLEJŠOVSKÝ Karel (1885-1916) - z Kopanin u Lukavce čp. 4, bratr Jana Holejšovského. Pevnostní dělostřelec 3.  dělostřeleckého pluku. Zemřel v div. zdravotním ústavu č.55 v Haliči., pohřben týž den. Uveden na památníků v Pravoníně zkomoleně jako Holešovský. Vdova Kozlová, později Keroušová, dcera Marie Burešová v Pravoníně.  Úmrtí: 7.7.1916 Novosilka u Podhajce (Nowosielka u Podgajce), Ukrajina

(20.4.1915 ? 27.9.1915 ? Pravonín, matrika s. 87, s.104)

MICHEK Antonín (1894-1916) - z Vršovic u Prahy, ubodán v Rusku. Poslední zpráva přišla z Narvy u hranic s Finskem. Úmrtí: Jižní Novgorod (?)

MICHEK Josef (1884-1915) - z Vršovic u Prahy, nezvěstný od 17.11.1915

MIKOLÁŠEK Josef (1887-1916) – z Rokycan. Úmrtí:  8.3.1916 Linz, Rakousko

ŠULC Rudolf (1882-1917) - z Lázních Bělohrad. Narukoval k 11. pěšímu pluku (?). Památník v Tikově u Černína. Úmrtí: 1.8.1916 Karpilovka, Ruskem okupovaná část Polska, dnes Ukrajina

VAŘEČKA Alois (1873-1918) – z Červeného Hrádku u Zásmuk, zemřel v polní nemocnici Svatý Michael. Úmrtí: 22.10.1918 St. Michael, Itálie (asi San Michele u Bolzana).

VAŘEČKA Bohumil (1882-1914) - z Červeného Hrádku, bratr Aloise Vařečky, padl na východní frontě. Úmrtí: 1914, Rusko.

 

 První světová válka - legie:

Hrob v Charbinu, Čína (resp. asi jen památník, pohřben je v Manzhouli)

DOŠEL Josef (1892-1920) - strojní zámečník z Mikulovic čp. 47 a bratr padlých Františka a Václava Došelových. Vojín 8. dragounského pluku, do československého vojska se přihlásil v Kyjevě r. 1916 a o rok později byl přijat  do 5. střeleckého pluku hodnosti vojína.  V legiích skončil jako jezdec ve 2. jízdním pluku, 3. eskadroně.  Zemřel následkem zranění do břicha nešťastnou náhodou jako vojín 5. pluku, 3. roty. Pohřben na stanici Mandžuria (Manzhouli). Úmrtí:  12.2.1920 nemocnice č. 2 na stanici Mysovaja, Bajkal, Čína.

HOMOLKA Jan (1876-1950) – z Vysokého Mýta, později žil v Klatovech, narukoval ke 29. zemskému pěšímu pluku, zajat byl v Opoli r. 1914, do legií se přihlásil v září 1916 v Borispolu. V červenci 1917 byl zařazen do legií, jako vojín 7. střeleckého pluku. V legiích skončil v listopadu 1919, kdy byl demobilizován. Usadil se v obci Myslív u Klatov, dožil v domově seniorů v Podkrkonošší.

KRÁSA Josef (1891-   ) - z Načeradce, manžel Anastázie Holejšovské, sestry Jana a Karla Holejšovských. Sloužil jako vojín u 28. pěšího pluku, narukoval v Benešově, prošel 173. dom. praporem, zajat byl 26.5.1918 v Castellaciu, do legií byl zařazen v červenci toho roku do 35. pěšího pluku. Demobilizován 31.10.1919.

MICHEK Antonín (1895-1951) – policejní revident z Vršovic, zařazen byl do 8. zemského pěšího pluku jako vojín, do zajetí padl v červnu 1915 poblíž Lublinu. Do legií se přihlásil v listopadu toho roku v Taškentu, sloužil u 1. střeleckého pluku. V legiích skončil demobilizací v září 1920 s hodností četaře.

ČERVINKA Jan (1880-   ) – z Křince, narukoval k 36. pěšímu pluku, do zajetí padl již v prosinci 1914 v Karpatech. Do legií se přihlásil v uzbeckém Kokandu v červenci 1917. Sloužil jako volín u 7. střeleckého pluku. Demobilizován byl v dubnu 1920 kdy se vrátil domů. Žil v Praze na Smíchově.

 

Druhá světová válka:

MIKOLÁŠEK Alois (1902-1942) - pocházel z Rokycan, zemřel v koncentračním táboře Osvětim po udání vlastní ženou. Pod uvedenou příčinou úmrtí „Septischer Darmkattarh“ je podepsán dr. Bruno Kitt. Úmrtí: 12.2.1942 Kaisernenstrasse, Auschwitz.

MIKOLÁŠEK Antonín (1906-1940) - narodil se v Praze, zemřel při bojovém letu ve Francii. Více v rubrice "Zajímaví příbuzní".

HOMOLKA František (1905-1967) - žil v Táboře, kde byl jeho otec pekařem, v roce 1939 zatčen Gestapem v preventivní akci Gitter - Mříže  a internován v koncentračním táboře Dachau, po několika měsících převezen do koncentračního  tábora Buchenwald, kde se dožil konce války. Přežil díky českému lékaři, který mu v koncentračním táboře odoperoval část žaludku. Rodina se mu rozpadla, oženil se na inzerát znovu.

 

přílohy:

Polní lístek Antonína Michka z Narvy, datovaný 7.4.1916