*** NEAKTUÁLNÍ, ZASTARALÉ INFORMACE ***

 

STATISTIKY ZE ŽIVOTA PŘEDKŮ

Počet osob: 1800

 

Věk:

Nejvyšší věk ze zesnulých:    Schejbalová Marie, 91 let (1875-1966)

Nejvyšší věk neověřený:        Stružka Matěj, 109 let (+1715)

Nejnižší věk ze zesnulých:      Dědková Karolína, 19 let (1837-1956)

Průměrná délka života:           62 let

Průměrný věk při sňatku:       24 let

 

Křty, sňatky, úmrtí:

Nejstarší záznam v matrice: sňatek Václava Bachury a Kateřiny Sladákové, 4. listopadu 1635, Roveň u Pardubic

Nejvíce lidí se narodilo v dubnu (46)

Nejvíce lidí zemřelo v dubnu (65)

Nejvíce svateb bylo v listopadu (93)

 

Nejmladší nevěsta:                          Oumarová Anna, 14 let a 9 měsíců (1805-1860)

Nejmladší ženich:                            Vašátko Jan, 16 let a 9 měsíců (1713-1783)

Nejstarší nevěsta (ne vdova):        Němečková Marie, 41 let (1830-?)

Nejstarší ženich:                               Štaif Šimon, 59 let (1659-1740)

 

Nejmladší matka:                             Oumarová Anna, 17 let (1805-1860)

Nejmladší otec:                                Kolomazník Matěj, 20 let (1750-1815)

Nejstarší matka:                               Štecherová Kateřina, 45 let (1733-1799)

Nejstarší otec:                                   Vařečka Jan, 66 let (1737-1808)

 

Nejvíce děti jedné matky:            Františka Slezáková, 13 dětí (1871-1941)

 

Jména:

Nejčastější jméno:                         Jan (163 x), Václav (134 x), Anna (117 x)

Křestních jmen:                              90

 

 

Nejdéle v jedné obci:

Praha:*                      444 let (1568-2012)

Myslotín:                  417 let (1455-1872) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí 

Sadská:                      390 let (1550-1939)

Dolní Roveň:           332 let (1494-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Praha - Vršovice:  328 let (1651-1979)

Horní Radouň:       323 let (1485-1808) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Bušovice:                 304 let (1522-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Ostřetín:                  290 let (1494-1784), Hořčičkové zde žijí dodnes a zmíněni jsou zde již r.1494 - před 520 lety ! 

*území hl.m.Prahy, Michle kdysi vesnice

 

Nejdéle na jedné usedlosti:

Dvory kmetcí a poplužní v Miřeticích:  278 let (1463-1741)

 

Nejdelší přesun:

Sepekov-Častolovice:  180 km (František Kopecký kolem r. 1780)

 

Procento předků z daného kraje:

Středočeský                43,9%  

Královéhradecký      14,4%  

Vysočina                        9,7%  

Plzeňský                         8,5%  

Jihočeský                      8,4%  

Pardubický                   8,0%  

Hl.m.Praha                   4,6%

 

Nejčastější povolání:

  1. mlynář (34 osob)
  2. krejčí
  3. řezník
  4. tesař, kovář
  5. ovčák, pekař, šenkýř, tkadlec

 

Nejčastější příčiny úmrtí:

  1. souchotiny (více jak 15 osob)
  2. horká nemoc, horkost
  3. zánět plic, zápal plic, ochrnutí plic
  4. vodnatelnost
  5. křeče
  6. rakovina, sebevražda

 

Útrapy:

Ztráty v 1. sv. válce – viz „Různé“ – „Vojenský koutek“

 

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rody, které můžeme sledovat výrazně déle, než je u poddaných zpravidla obvyklé

Možná se někomu podaří u níže uvedených rodin "propojit nitky" a podložit návaznost s pozdějšími osobami toho jména. Za nejstaršího dohledaného známého předka považuji osobu, ke které jsem schopen doložit příbuzenství a mám pro to přímé důkazy z archivních pramenů. Čím více takových pramenů máme k dispozici, tím přesnější a rozsáhlejší jsou pak naše badatelské výsledky, i když jak praví archivář Ing. Karel Stara: "věrohodnost dochovaných archiválií bývá kolísavá a odpovídá dobovým přístupům jejich autorů a tehdejším společenským tendencím." Neuvádím zde obecně nejlépe dohledatelné rody, nýbrž pouze ty, o které jsem zavadil ve vlastním rodopisném bádání a ke kterým mám zprávy o potomstvu v několika generacích. Jednotlivé rodiny jsou řazeny podle nejstarších zmínek v pramenech.

 

ŠLECHTA v Myslotíně u Pelhřimova

1455 – Ondřej Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské

1482 – Jan Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské

1542 – poddaný Šlechta na dvoře v Myslotíně, Desky zemské

1569 – Jíra a Mach, synové Šlechty z Myslotína, obviněni ze zabití Duška Šváchova z Vratišova

           - "kordy i kamením zbit"; "veliký Šlechtovský grunt o 2 lánech", Josef Dobiáš: Dějiny královského

            města Pelhřimova

1626 - pokřtěn Jan, syn Jana Šlechty, matriky f.ú. Chvojnov

              Lukáš Šlechta, otec Josefa (+1758). Jméno zaniká Marií Šlechtovou (*1749), provdanou r. 1768 za 

          Matouše Straku z Myslotína (*1750).  

 

 PAKOSTA v Okrouhlé Radouni

1485 - Jiří Pakosta, špitálské účty Ústavu chudých u sv. Jana Křtitele v J. Hradci

1564 - Bárta Pakosta, tamtéž

1585 - Bartoš, Adam a Havel Pakostové šacují grunt v "Okrouhlici", Gruntovní kniha rychty......

1618 - Havel Pakosta, Gruntovní kniha Ústavu chudých

              Ondřej Pakosta (+1697),  který r. 1680 provdává dceru Annu (+1731) za mlynáře Václava Poláčka

              z Kostelní Radouně.

 

BACHURA v Dolní Rovni

1494 – sedlák Jan Bachura, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1588 - sedlák Jakub Bachura,  Urbář panství Pardubického

Situace s předbělohorskými prameny je zde relativně příznivá, neboť můžeme čerpat z purkrechtních a sirotčích knih velkostatku Pardubice, které jsou dochovány v mnoha exemplářích a uloženy v SOA Zámrsk. Bohužel jsem zatím neměl příležitost je studovat.

Matriky farního úřadu Horní Roveň jsou uloženy v témže archivu a zápisy začínají rokem 1635. 

1635 - oddán jest Jiřík Bachura, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň

1651 - zahradník Václav Bachura, sedlák Václav Bachura, podruh Jan Bachura, SPPV

1699 - Jan ml. Bachura se ujímá gruntu po otci Janovi (pozdější č.p.56), Gruntovní kniha vsi Roveň

              Václav Bachura, jméno zaniká Magdalenou Bachurovou (*1782), která se r. 1812 vdává za Jana

              Schejbala z Rovně (*1767). Bachurové žijí v obci dodnes.

 

FUKS v Dolní Rovni

1494 – sedláci Jakub a Štěpán Fuksové, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1494 - sedlák Jiřík Fux, tamtéž

1507 - sedlák Jiřík Fux, Desky zemské (1541-1543)

1520 - sedláci Jakub a Štěpán Fuksové,  Registra rybničná

1588 - Vašek Fuksa, Matěj Fuksa, Urbář panství Pardubického

1651 - zahradníci: Václav a Jan Fuksové, sedláci: Jakub, Matěj a Pavel Fuksové, podruzi: Jakub Fuksa, SPPV

1654 -

              Matěj Fuks, otec Doroty, kterou r. 1758 provdává za Matěje Schejbala z Rovně (*1737).

              Paradoxně tuto větev mám zatím málo zpracovanou, neboť v Rovni se vyskytuje mnoho osob toho jména.

          Vzhledem k tomu, kolik Fuksů žilo v Rovni v polovině 17. století, můžeme usoudit, že už tehdy zde byli osedlí

          delší dobu (notabane drželi největší grunty) a zákonitě se rozrostli, tedy možná se do Rovně skutečně dostali již před rokem 1494.

 

SCHEJBAL v Dolní Rovni

1494 – sedlák Martin Šejbal, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1588 – sedláci Staněk a Petr Schejbalové, Urbář panství Pardubického

1651 – zahradníci: Petr Schejbal, sedláci: Jan dolní Schejbal, Jan horní Schejbal, chalupníci: Jan Schejbal, SPPV

1653 – oddán jest Petr Schejbal z Rovně, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň

Petr byl otec Vavřince (+1722), rod dále pokračuje až k Marii Schejbalové (*1875), r. 1895 provdané za Josefa Došela z Mikulovic (*1870). Schejbalové žijí v Rovni dodnes.

 

HOŘČIČKA v Ostřetíně

1494 – sedlák Beneš Hořčička, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1651 – Sedlák Jiřík Hořčička, 42 let starý, SPPV

1717 – oddán jest Václav Hořčička z Ostřetína, matriky fú Horní Roveň a fú Holice

Hořčičkové zde žijí dodnes.

 

 

RADA v Bušovicích

1522 – Václav Rada s matkou, Litkupní kniha města Plzně

           

                Bohužel gruntovní knihy obce Bušovice nám nejsou až do konce 17. století dochovány a matriky  farnosti

                Dýšiná, pod kterou obec spadala,  začínají až rokem 1694.

1654 – sedlák Václav Rada, Berní rula

  Kvůli nepříznivé situaci s prameny nemůžeme konstatovat, že Václav Rada (1522) je předkem pozdějších

  osedlých toho jména. Může se jednat pouze o tzv. nositele příjmí, tedy někoho, na jehož grunt se později

  dostal nový hospodář  a přijal jméno "po chalupě", přičemž s původním majitelem stavení neměl nic

  společného.

1714 – oddán jest Matěj Rada z Bušovic, matriky římskokat. f.ú. Dýšiná

               Matěj, otec Václava (*1723), rod pokračuje  v dalším pokolení do roku 1816, kdy se Markéta

               Radová (*1793) vdává za Antonína Čechuru z Letkova (*1788) .