*** NEAKTUÁLNÍ A ZASTARALÉ INFORMACE ***
STATISTIKY ZE ŽIVOTA PŘEDKŮ
Počet osob: 1800
Věk:
Nejvyšší věk ze zesnulých: Schejbalová Marie, 91 let (1875-1966)
Nejvyšší věk neověřený: Stružka Matěj, 109 let (+1715)
Nejnižší věk ze zesnulých: Dědková Karolína, 19 let (1837-1956)
Průměrná délka života: 62 let
Průměrný věk při sňatku: 24 let
Křty, sňatky, úmrtí:
Nejstarší záznam v matrice: sňatek Václava Bachury a Kateřiny Sladákové, 4. listopadu 1635, Roveň u Pardubic
Nejvíce lidí se narodilo v dubnu (46)
Nejvíce lidí zemřelo v dubnu (65)
Nejvíce svateb bylo v listopadu (93)
Nejmladší nevěsta: Oumarová Anna, 14 let a 9 měsíců (1805-1860)
Nejmladší ženich: Vašátko Jan, 16 let a 9 měsíců (1713-1783)
Nejstarší nevěsta (ne vdova): Němečková Marie, 41 let (1830-?)
Nejstarší ženich: Štaif Šimon, 59 let (1659-1740)
Nejmladší matka: Oumarová Anna, 17 let (1805-1860)
Nejmladší otec: Kolomazník Matěj, 20 let (1750-1815)
Nejstarší matka: Štecherová Kateřina, 45 let (1733-1799)
Nejstarší otec: Vařečka Jan, 66 let (1737-1808)
Nejvíce děti jedné matky: Františka Slezáková, 13 dětí (1871-1941)
Nejdelší manželství: Šulc Alois & Homolková Marie: trvá 62 let
Jména:
Nejčastější jméno: Jan (163 x), Václav (134 x), Anna (117 x)
Křestních jmen: 90
Nejstarší dohledaný předek:
Nejvzdálenější možný předek: velmož Beneš, dobyvatel Milána r.1158*
Nejvzdálenější jistější předek: dědiník Bohuslav z Římovic (asi 1395-1454), 18 generací
* (platí-li teze A. Sedláčka o příbuzenství pánů z Dubé a vladyků z Ostrova)
Nejdéle v jedné obci:
Praha:* 444 let (1568-2012)
Myslotín: 417 let (1455-1872) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí
Sadská: 390 let (1550-1939)
Dolní Roveň: 332 let (1494-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí
Praha - Vršovice: 328 let (1651-1979)
Horní Radouň: 323 let (1485-1808) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí
Bušovice: 304 let (1522-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí
Ostřetín: 290 let (1494-1784), Hořčičkové zde žijí dodnes a zmíněni jsou zde již r.1494 - před 520 lety !
Červený Hrádek: 249 let (1654-1875)
Sopotnice: 233 let (1619-1852)
Rovina: 232 let (1600-1832)
Letkov u Plzně: 229 let (1559-1788)
Nový Rychnov: 223 let (1690-1913)
*území hl.m.Prahy, Michle kdysi vesnice
Nejdéle na jedné usedlosti:
Dvory kmetcí a poplužní v Miřeticích: 278 let (1463-1741)
Nejdelší přesun:
Sepekov-Častolovice: 180 km (František Kopecký kolem r. 1780)
Procento předků z daného kraje:
Středočeský 43,9%
Královéhradecký 14,4%
Vysočina 9,7%
Plzeňský 8,5%
Jihočeský 8,4%
Pardubický 8,0%
Hl.m.Praha 4,6%
Ústecký 1,7%
Liberecký 0,6%
ČEŠI 98%
NĚMCI 2% (osedlí v Čechách)
MORAVANÉ 0%
Stav:
Rytíři a vladykové: cca 5-10 osob
Svobodníci a dědiníci: 58 osob
Rychtáři: 20 osob
Konšelé/radní/purkmistři: 11 osob
Měšťané: cca 10-15 osob
Nejčastější povolání:
- mlynář (34 osob)
- krejčí
- řezník
- tesař, kovář
- ovčák, pekař, šenkýř, tkadlec
- švec, truhlář
- mistr polní, nádeník, šafář, zedník
- kolář, soukeník, zahradník
- kamenář, kantor, písař, poklasný, prýmkař, sluha, voják, zpěvák
- bednář, cestář, forman, myslivec a hajný, havíř, hrnčíř, hrobník, kostelník, krupař, listonoš, muzikant, pilař, punčochář, puškař, sádkař, strojvůdce, zádušník
Nejčastější příčiny úmrtí:
- souchotiny (více jak 15 osob)
- horká nemoc, horkost
- zánět plic, zápal plic, ochrnutí plic
- vodnatelnost
- křeče
- rakovina, sebevražda
- mor, tuberkulosa, mrtvice, sněť, "na píchání", "na hlavničku"
- otok, kolika, kámen, cholera, krvácení mozku, změkčení mozku, oteklina, šlak, záducha, zánět střev, žaludek
- kašel, krvácení, zatvrzelost jater, leukémie, dušnost, angina, při porodu, upálení od ohně a nešťastné náhody
Útrapy:
Ztráty v 1. sv. válce – viz „Různé“ – „Vojenský koutek“
Sebevraždy:
Litošová Anna (1816-1865), utopila se
Litoš František (1849-1869), oběsil se
Mikolášek Antonín (1845-1907), oběsil se
Stružka Jakub (1790-1836), oběsil se
Vařečka František (1842-1899), spadl ze skály, nešťastná náhoda, vina myslivce
Židlická Anna (1844-1915), upálila se
Obviněni z mordu:
1569, poddaní Jíra a Mach, bratři Šlechtové z Myslotína zabili „kordy a kamením“ Duška Šváchova z Vratišova.
1572, svobodník Řehoř Toul z Kuňovic usmrtil Adama Havla z Čechtic, uvězněn v Daliborce a odsouzen ke ztrátě hrdla mečem, vyrovnal se s pozůstalými a po roce byl z vězení propuštěn.
1586, svobodníci Martin a Ondřej, bratři z Milošovic zastřelili ručnicemi Matěje Matějku z Čejtic.
Těžký život našich předků:
Jiří Maulík, sedlák z Radiče a jeho žena Rozina přišli na začátku 18.století o deset z dvanácti dětí.
V Toušicích žila rodina Vařečkova, kde všechny čtyři děti zemřely během let 1914-1916 a otec padl ve válce. Osud matky se mi dále nepodařilo zjistit.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rody, které můžeme sledovat výrazně déle, než je u poddaných zpravidla obvyklé
Možná se někomu podaří u níže uvedených rodin "propojit nitky" a podložit návaznost s pozdějšími osobami toho jména. Za nejstaršího dohledaného známého předka považuji osobu, ke které jsem schopen doložit příbuzenství a mám pro to přímé důkazy z archivních pramenů. Čím více takových pramenů máme k dispozici, tím přesnější a rozsáhlejší jsou pak naše badatelské výsledky, i když jak praví archivář Ing. Karel Stara: "věrohodnost dochovaných archiválií bývá kolísavá a odpovídá dobovým přístupům jejich autorů a tehdejším společenským tendencím." Neuvádím zde obecně nejlépe dohledatelné rody, nýbrž pouze ty, o které jsem zavadil ve vlastním rodopisném bádání a ke kterým mám zprávy o potomstvu v několika generacích. Jednotlivé rodiny jsou řazeny podle nejstarších zmínek v pramenech.
ŠLECHTA v Myslotíně u Pelhřimova
1455 – Ondřej Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské
1482 – Jan Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské
1542 – poddaný Šlechta na dvoře v Myslotíně, Desky zemské
1569 – Jíra a Mach, synové Šlechty z Myslotína, obviněni ze zabití Duška Šváchova z Vratišova
- "kordy i kamením zbit"; "veliký Šlechtovský grunt o 2 lánech", Josef Dobiáš: Dějiny královského
města Pelhřimova
1626 - pokřtěn Jan, syn Jana Šlechty, matriky f.ú. Chvojnov
Lukáš Šlechta, otec Josefa (+1758). Jméno zaniká Marií Šlechtovou (*1749), provdanou r. 1768 za
Matouše Straku z Myslotína (*1750).
PAKOSTA v Okrouhlé Radouni
1485 - Jiří Pakosta, špitálské účty Ústavu chudých u sv. Jana Křtitele v J. Hradci
1564 - Bárta Pakosta, tamtéž
1585 - Bartoš, Adam a Havel Pakostové šacují grunt v "Okrouhlici", Gruntovní kniha rychty......
1618 - Havel Pakosta, Gruntovní kniha Ústavu chudých
Ondřej Pakosta (+1697), který r. 1680 provdává dceru Annu (+1731) za mlynáře Václava Poláčka
z Kostelní Radouně.
BACHURA v Dolní Rovni
1494 – sedlák Jan Bachura, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského
1588 - sedlák Jakub Bachura, Urbář panství Pardubického
Situace s předbělohorskými prameny je zde relativně příznivá, neboť můžeme čerpat z purkrechtních a sirotčích knih velkostatku Pardubice, které jsou dochovány v mnoha exemplářích a uloženy v SOA Zámrsk. Bohužel jsem zatím neměl příležitost je studovat.
Matriky farního úřadu Horní Roveň jsou uloženy v témže archivu a zápisy začínají rokem 1635.
1635 - oddán jest Jiřík Bachura, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň
1651 - zahradník Václav Bachura, sedlák Václav Bachura, podruh Jan Bachura, SPPV
1699 - Jan ml. Bachura se ujímá gruntu po otci Janovi (pozdější č.p.56), Gruntovní kniha vsi Roveň
Václav Bachura, jméno zaniká Magdalenou Bachurovou (*1782), která se r. 1812 vdává za Jana
Schejbala z Rovně (*1767). Bachurové žijí v obci dodnes.
FUKS v Dolní Rovni
1494 – sedláci Jakub a Štěpán Fuksové, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského
1494 - sedlák Jiřík Fux, tamtéž
1507 - sedlák Jiřík Fux, Desky zemské (1541-1543)
1520 - sedláci Jakub a Štěpán Fuksové, Registra rybničná
1588 - Vašek Fuksa, Matěj Fuksa, Urbář panství Pardubického
1651 - zahradníci: Václav a Jan Fuksové, sedláci: Jakub, Matěj a Pavel Fuksové, podruzi: Jakub Fuksa, SPPV
1654 -
Matěj Fuks, otec Doroty, kterou r. 1758 provdává za Matěje Schejbala z Rovně (*1737).
Paradoxně tuto větev mám zatím málo zpracovanou, neboť v Rovni se vyskytuje mnoho osob toho jména.
Vzhledem k tomu, kolik Fuksů žilo v Rovni v polovině 17. století, můžeme usoudit, že už tehdy zde byli osedlí
delší dobu (notabane drželi největší grunty) a zákonitě se rozrostli, tedy možná se do Rovně skutečně dostali již před rokem 1494.
SCHEJBAL v Dolní Rovni
1494 – sedlák Martin Šejbal, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského
1588 – sedláci Staněk a Petr Schejbalové, Urbář panství Pardubického
1651 – zahradníci: Petr Schejbal, sedláci: Jan dolní Schejbal, Jan horní Schejbal, chalupníci: Jan Schejbal, SPPV
1653 – oddán jest Petr Schejbal z Rovně, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň
Petr byl otec Vavřince (+1722), rod dále pokračuje až k Marii Schejbalové (*1875), r. 1895 provdané za Josefa Došela z Mikulovic (*1870). Schejbalové žijí v Rovni dodnes.
HOŘČIČKA v Ostřetíně
1494 – sedlák Beneš Hořčička, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského
1651 – Sedlák Jiřík Hořčička, 42 let starý, SPPV
1717 – oddán jest Václav Hořčička z Ostřetína, matriky fú Horní Roveň a fú Holice
Hořčičkové zde žijí dodnes.
RADA v Bušovicích
1522 – Václav Rada s matkou, Litkupní kniha města Plzně
Bohužel gruntovní knihy obce Bušovice nám nejsou až do konce 17. století dochovány a matriky farnosti
Dýšiná, pod kterou obec spadala, začínají až rokem 1694.
1654 – sedlák Václav Rada, Berní rula
Kvůli nepříznivé situaci s prameny nemůžeme konstatovat, že Václav Rada (1522) je předkem pozdějších
osedlých toho jména. Může se jednat pouze o tzv. nositele příjmí, tedy někoho, na jehož grunt se později
dostal nový hospodář a přijal jméno "po chalupě", přičemž s původním majitelem stavení neměl nic
společného.
1714 – oddán jest Matěj Rada z Bušovic, matriky římskokat. f.ú. Dýšiná
Matěj, otec Václava (*1723), rod pokračuje v dalším pokolení do roku 1816, kdy se Markéta
Radová (*1793) vdává za Antonína Čechuru z Letkova (*1788) .