SCHEJBAL, Josef - žokej
¨
1937
Josef Schejbal se narodil 29.12. 1898 jako syn překážkového žokeje stejného jména, který patřil v monarchii mezi širší špičku a na sklonku 19. století vůbec první občany Rakouska-Uherska, kteří dokázali konkurovat v sedle anglicky mluvícím cizincům. Schejbal senior žil až do své smrti někdy v 50. letech v maďarském Alagu.
Schejbal junior poprvé jel dostih ve svých patnácti letech, vyučil se u slavného trenéra Pejacsevicse. V roce 1917 vyhrál dva dostihy a na trase Vídeň - Budapešť začal být stále známější a populárnější, na závodištích se mu říkali "Joschi". Jako většina kolegů z meziválečné doby pendloval mezi vídeňským závodištěm Freudenau, budapešťským Kincsem Parkem a tréninkovým střediskem Alagem, kde byla ustájena drtivá většina maďarských dostihových koní. Často jezdil také v pražské Chuchli, během života vyzkoušel i Německo, Rumunsko a Jugoslávii. Celkový počet jeho vítězství dnes už prakticky nelze spočítat a netroufali si na to ani doboví odborníci, bylo to údajně hodně přes tisíc. Vyhrál desetkrát derby (6x v Rakousku, 2x v Maďarsku, 2x v Jugoslávii), několikrát vyhrál šampionáty jezdců a jezdil ještě ve svých šedesáti, čímž na dlouhá léta vytvořil věkový rekord (překonal ho až na přelomu tisíciletí Pál Kállai, se kterým v jeho mládí Schejbal ještě soupeřil).
Celý ten svět, ve kterém Schejbal exceloval za svých zlatých časů, ale vzal za své druhou světovou válkou, po které už dostihy ve Vídni ani Budapešti nikdy neměly ten lesk jako dřív. Schejbal sice jezdil a vyhrával dál, ale v tom novém zmenšeném prostoru a proti mladým už se těžko chytal. 17.2. 1957 spáchal sebevraždu, ty důvody ale nejsou úplně jasné, dostihové noviny psaly: "Ještě nebyl na konci své fenomenální kariéry, když ho nedávno potkala osudová rodinná rána, kterou nedokázal překonat. Svůj život ukončil ve stavu deprese". Na předměstí Budapešti po něm byla pojmenována ulice.
Autor: Martin Cáp, dostihový novinář