ŠKARVAN, František - prezidentský tajemník
V Lánech s prezidenty T.G. Masarykem a Edvardem Benešem.
Škarvan František, JUDr. (1910-1992) byl osobní tajemník prezidentů T.G.Masaryka, E.Beneše a E.Háchy. V Lánech a později v prezidentské kanceláři na Pražském Hradě působil v letech 1936-1949. V roce 1951 byl odsouzený k dělnické práci, pracoval na „výstavbě energetiky“ v Československu. V roce 1970 odešel do penze. Zanechal po sobě velice zajímavé vzpomínky, které přepsala jeho dcera Zdeňka:
https://issuu.com/ibily/docs/franti_ek__karvan__vzpom_nky/121
ŽIVOT FRANTIŠKA ŠKARVANA V DOKUMENTECH STB
1937-1938
Po smrti TGM likviduje JUDr. František Škarvan jeho „rodinné záležitosti“. Záhy přechází z Lán do kanceláře prezidenta Beneše. Zde působí jako referent politického odboru.
1940
František Škarvan pracuje jako konceptní úředník v kanceláři prezidenta republiky. Vláda protektorátu Čechy a Morava mu propůjčuje služební místo v 6. platové stupnici s úředním titulem „ministerský komisař“. Protektor Konstantin von Neurath není proti:
„Pan říšský protektor projevil dopisem ze dne 16.10.1940 s řešeným vládním usnesením ze zcela vyjímečně a bez prejudice pro obdobné případy, souhlas.“ / V Praze dne 20.11.1940
1941
Dr. Škarvan se napojuje na ilegální organizaci „ÚVOD„. Přítel a člen spolku dr. Jaroslav Valenta byl později popraven. František Škarvan obdržel od dr. Valenty příkaz ze zahraničí, jenž požadoval abdikaci dr. Emila Háchy. Zprávu prezidentovi osobně předal.
1943
V tomto roce předal několik zpráv o dr. Háchovi a úkolech vládního vojska dr. Marešovi, J. Valentovi a dr. Ing. Plecháčovi, kteří pracovali pro ilegální organizaci dr. Krajiny. Na základě této činnosti byli gestapem popraveni. Jednalo se zejména o funkcionáře YMKY.
1945
V den vypuknutí povstání je František Škarvan zatčen příslušníky SS. Odebírá se do svého bytu, po ukončení revoluce je povolán zpět do kanceláře prezidenta republiky.
1948
Po abdikaci následuje prezidenta Beneše do Sezimova Ústí, kde zůstává až do jeho smrti, poté se vrací do prezidentské kanceláře. Záhy je poslán „na dovolenou“ a brzy jej přeřazují na nižší méně významný post na Ministerstvo průmyslu.
František Škarvan se zaplétá se s agentem CIC Svobodou, převaděčem osob na šumavských hranicích. Jiří Svoboda, který se později domnívá, že byl udán právě Františkem Škarvanem svědčí u výslechu proti němu. Obviňuje jej z organizace ilegálních přechodů přes hranice, plánovaného útěku, napojení na americké špionážní služby apod., dr. Škarvan vše popírá.
Během této doby předával údajně dr. Škarvan informace Vladimírovi Volfovi z Plzně, majiteli firmy MEOPTA. Chtěl aby byli lidé v zahraničí pravdivě informováni o únorových událostech v prezidentské kanceláři a také o záležitostech ohledně smrti Jana Masaryka. Volf se chystal emigrovat a všechny tyto informace poskytnout Ferdinandovi Peroutkovi.
Mezi předanými dokumenty se nacházela např. korespondence, kterou vedli představitelé reakčních stran a KSČ s dr. Benešem. Dále zde byla filmová kamera, se kterou dr. Škarvan filmoval některé okamžiky ze života prezidenta Beneše po únorových událostech a také jeho pohřeb. Tento film předal Miroslavu Hráškovi, který jej měl odevzdat paní Haně Benešové.
Františka Škarvana zatkli 19. prosince v rámci akcie „Kamilie“. Zabavili mu důležité písemnosti týkající se prezidenta Beneše. Čtyři dny strávil na Pankráci, poté jej přemístili do Ruzyně. Ve vazbě dělal chodbaře. Propuštěn byl v listopadu 1949. V prezidentské kanceláři měli radost z jeho návratu.
Zpráva prezidentské kanceláře o činnosti Františka Škarvana:
„Dr. Škarvan koná službu v kanceláři státního prezidenta od 12. srpna 1936. Osvědčil se jako pilný a svědomitý úředník a výsledek jeho působení byl vždy ve všech směrech plně uspokojující. Pro odpovědnou funkci, která mu byla přes jeho mládí svěřena u pana prezidenta, je zvlášť kvalifikován svou naprostou spolehlivostí, uhlazenými způsoby a znalostmi jazykovými. Mimo svůj český jazyk mateřský umí německy a francouzsky, částečně i anglicky. Jeho chování ve službě i mimo službu bylo vždy vzorné.“
1949
11. ledna je dr. Škarvan opět zatčen. Následující den intervenuje paní Hana Benešová:
„Pan Škarvan byl posledním tajemníkem mého muže po jeho rezignaci a proto mám i já o něho a jeho rodinu zájem. Prosím Vás pane ministře, abyste v rámci svých zákonitých možností – uznáte-li moji prosbu za vhodnou, věc pana Škarvana trestně urychliti a tím zkrátiti stav nejistoty.“
Ministerstvo vnitra odpovídá obratem:
„JUDr. Škarvan věděl o nebezpečné protistátní činnosti a nepodal o tom hlášení, jak byl povinnen, čímž se dopustil zločinu podle § 35 zákona na ochranu lid.-dem. republiky.“
16. března se schází disciplinární komise kanceláře prezidenta republiky (předsedá Antonín Schnek). Dr. Škarvan je vyšetřován pro zločin podle nechvalně proslulého zákona č.231 na ochranu lidově demokratické republiky. Senát jednohlasně suspendoval obviněného Františka Škarvana, neboť dotyčný je ve vazbě státního soudu v Praze 14. V čele senátu měl původně stát Ing. Ludvík Frejka, ten se však kvůli „úřednímu zaneprázdnění“ nedostavil.
2. října bylo zastaveno trestní řízení státního soudu proti osobě dr. Škarvana. Po propuštění z vazby nastupuje do Státního úřadu statistického, odkud je roku 1951 převeden do výroby. Bude pracovat jako montér na rozvodných sítích.
1950
František Škarvan je lustrován. K jeho zaměstnání je v protokolu MV uvedeno:
„Úředník prezidentské kanceláře, později tajemník bývalých prezidentů TGM, dr. E.Beneše, dr. E.Háchy. Po zvolení soudruha K. Gottwalda prezidentem republiky byl z prezidentské kanceláře přemístěn.“
Poznatky: Člen plena radničního klubu za sociálně demokratickou stranu, dr. Škarvan byl členem představenstva YMKA, zúčastnil se schůze za účelem oslavy narozenin přes TGM, která byla nehlášena. Bylo podezření, že této schůze mělo být zneužito k protistátním ilegálním akcím. Schůze se konala dne 28.2.1950. Na jmenovaného bylo podáno u státního soudu trestní oznámení společně s případem agenta CIC Jiřím Svobodou. Při domovní prohlídce byla v jeho bytě část archivu prezidenta dr. E.Beneše. / V Praze dne 15.7.1955
Hodnocení: František Škarvan byl jako funkcionář „YMCA“ v roce 1947 na studijní cestě v Anglii, Holandsku, Belgii a Švédsku po dobu 14 dnů. Byl zastáncem pravého křídla soc. dem. strany. Po sloučení této strany s KSČ odmítl vstoupit do KSČ. Jmenovaný je vychytralé a úskočné povahy, byl velmi dobrým přítelem kancléře Smutného, který má obavy z toho, aby JUDr. Škarvan nemluvil.
(Údajně se po smrti prezidenta Beneše ztratily „písemnosti státně důležitého zájmu“ a dr. Škarvan byl komunisty obviněn, že tyto věci odcizil).
„Jmenovaný dr. Škarvan je bývalým členem sociální demokracie z I. republiky a po roce 1945. JUDr. Vojtěch Beran vypovídá, že Škarvana poslal do této strany prezident Beneš, kterému byl věrně oddán. Jmenovaný se též zapojil do akademické Ymky. Jedná se o organizaci, která byla řízena z ústředí v USA a jejími zakladateli v ČSR byly vesměs osoby nepřátelského zaměření proti lid. dem. zřízení, jako dr. Miroslav Kohák, bývalý ministr Prokop Drtina a řada dalších osob, které prováděly aktivní nepřátelskou činnosti proti lidově demokratickému zřízení v ČSR.“
1956
Dr. Škarvan je vyslýchán na MV (údajně si chtěl ponechat kameru obchodníka p. Volfa, který se chystal k emigraci 1948) od 8:30 do 15:30 npor. Kahovcem a por. Reichardem. Tou dobou dr. Škarvan působil jako montér v Jáchymově, kam mu bylo doručeno předvolání.
Projednávalo se:
- Plánovaný útek do zahraničí
- Film, který dr. Škarvan natočil během pohřbu prezidenta Beneše
- Ilegální schůzky se členy klubu YMCA („na kterých se probíral zvrat lidově demokratického zřízení“)
Z tajného hodnocení stb:
- František Škarvan své děti vychovává v náboženském duchu, což se nelíbí jeho manželce.
- Jedná se o velkého stoupence masarykismu.
Další pohovory byly provedeny 13. října, 1. a 15. prosince 1956:
- Jmenovaný odmítá spolupráci, je nábožensky založen.
- Nechce zneužívat důvěry lidí, na které má podávat různé zprávy, což by bylo proti jeho morálnímu založení.
- Prohlašuje, že se chce dát raději zavřít nebo spáchá sebevraždu.
- S Františkem Škarvanem bylo dohodnuto, že napíše článek do denního tisku ve kterém zhodnotí špatnou situaci 1. republiky a perspektivy dnešního zřízení.
1956-1958
Dr. Škarvan je obviněn ze špionáže. Stále pracuje jako montér v podniku Energostav.
V evidenčním svazku MV se uvádí:
„Škarvan, jako bývalý tajemník prezidenta Beneše přišel do styku s osobami, které prováděly špionážní činnost, pro kterou byly odsouzeny. Z uvedeného důvodu byl na jmenovaného založen svazek a to pro podezření ze špionáže. Během rozpracování, ve kterém bylo použito agenturního spolupracovníka a v místě bydliště bylo zjištěno, že jmenovaný jest celý týden mimo domov a ke své rodině, které se plně věnuje, dojíždí na sobotu a neděli. Jak v zaměstnání, tak v místě bydliště nebyly zjištěny žádné styky. Jest hodnocen jako velmi dobrý pracovník, politicky se neprojevuje. V současné době se věnuje stavbě chaty u Berouna.“
1963
Zvláštní odbor MV prodlužuje uložení spisu na dr. Škarvana o dalších 10 let. Jmenovaný je veden jako bezpartijní elektromontér v podniku Elektrovod. Často mění své bydliště neboť pracuje na různých místech v republice. Domů za rodinou jezdí o víkendech.
Tématická karta Františka Škarvana („akce DIPLOMAT“):
- funkcionář reakčního klubu YMCA
- soc.-dem. strana – funkcionář pravicového zaměření
- podezření ze spolupráce s gestapem za II. sv. války
- napomáhaní a příprava k ilegálnímu útěku do zahraničí
- styk s agentem CIC, podezření z protistátní činnosti
- příslušník bývalého státního aparátu – osobní tajemník prezidenta Masaryka, Háchy a Beneše
1978
Zpráva SNB z protokolu STB rozhodla o prodloužení spisu do r. 1990. Praví se zde:
„Svazek byl zaveden r. 1958. Škarvan byl veden jako nepřátelská osoba , neboť zastával funkci bývalého odborového rady kanceláře prezidenta Masaryka, Háchy a Beneše. V akademickém klubu YMCA pořádal přednášky nepřátelského zaměření v duchu idejí TGM.“