NEAKTUÁLNÍ INFO, ROKY STARÉ

Jak dlouho trvá sestavení rodokmenu ?

...............velmi předražené

Klasický rodokmen po otcovské linii – pokud se výchozí osoba narodila  v roce 1900, týká se to zhruba 8 generací, v lepším případě 9-10 generací, což představuje maximálně několik desítek hodin práce.

Vývod z předků - je náročná dlouhodobá práce, ale pokud se předkové moc nestěhovali, dá se v zásadě stručně vyhotovit za několik týdnů až měsíců, počet předků roste do určité doby geometrickou řadou: 2,4,8,16,32,64,128 atd. Je vhodnější sledovat jen některé větve, třeba otcovu s manželkami.

Jak daleko se lze v bádání dostat ?

Pokud Vám v žilách nekoluje modrá krev a neřadíte se ani mezi potomky královských svobodníků, většinou považujeme za mezník 17. století, sestavit si rodokmen do roku 1650 je v podstatě badatelův úspěch. Pokud jde vše dobře a máme k dispozici dostatek potřebných pramenů, dají se relativně dobře zmapovat i rodiny z předbělohorského období. Ve většině případů zápisy v nejstarších církevních matrikách začínají po tzv. třicetileté válce, tedy po roce 1648, ale existují výjimky na obě strany. Mnohé knihy jsou nenávratně ztraceny nebo byly zničeny v dávné i nedávné minulosti. Často se přihodilo, že fara vyhořela a ničivý požár vzal s sebou všechny její písemnosti, pokud se tak stalo např. v roce 1780, je to pro nás rodopisce nepříjemné, neboť životopisná data svých předků z předchozích let už zpravidla jinde nezískáme. Domnívám se, že záleží na štěstí a rovněž je nezbytné vědět kam se podívat a co kde hledat - to je paradoxně mnohdy obtížnější než poté vlastní hledání v pramenech a jejich interpretace.

Šance dobrat se předka z vymezeného časového období (hrubý odhad na základě vlastních badatelských výsledků):

1500 - 1599: 10% (malá)
1600 - 1699: 30% (střední)
1700 - 1799: 60% (velká)

statistika z vlastního vývodu z předků (1500 osob):

1400 - 1499: 3% osob
1500 - 1599: 10%
1600 - 1699: 40%
1700 - 1799: 47%

Některé větve jsem však zatím neměl čas podrobněji sledovat.

Ukázky dobového písma (české novogotické písmo kurzivní):

     16. st.      17. st.       18. st.        19. st.

Z jakých pramenů lze čerpat ? - podrobněji viz záložka "oblíbené prameny"

Většina profesionálních badatelů využívá jen základní prameny, tj. matriky, pozemkové knihy a soupisy obyvatel. Pramenů, které nám pomohou lépe dokreslit život našich předků je však mnohem více. Musí se však hledat, stejně tak i kvalitní regionální literatura a monografie. Zde je výběr nejdůležitějších archivních pramenů pro sestavení rodokmenu.

Písemnosti církevní správy:

Sbírky římskokatolických farních matrik (ve správě Státních oblastních archivů):

Matriky pokřtěných – obsahují zpravidla datum a místo narození a křtu vašeho předka, jeho celé jméno, údaje o jeho rodičích (povolání otce, náboženské vyznání atd.)
Matriky oddaných – informace o sňatku dané osoby, obsahuje datum a místo události, informace o rodičích ženicha a nevěsty, jejich věk, náboženské vyznání, jména kmotrů, svědků, jejich podpisy atd.
Matriky zemřelých – údaje o úmrtí dotyčné osoby, obsahuje datum a místo události, odhadnutý věk, příčinu úmrtí, místo pochování atd.

Soupisy duší (často ve fondu příslušné farnosti, ve správě Státních okresních archivů) - obsahují seznamy farníků, někdy je uveden i odhad jejich věku

Písemnosti patrimoniální správy:

Fondy velkostatků, Archivy měst a obcí (Státní okresní archivy, Archivy měst):

Gruntovní a pozemkové knihy – zde získáme majetkové informace k nemovitosti, na které hospodařili Vaši předkové, jména držitelů gruntů v určitém časovém období, zevrubný "inventární" popis vlastního hospodářství a samozřejmě pochopíme vzájemné příbuzenské vztahy. V ideálním případě budou informace z církevních matrik korespondovat s informacemi získanými ze studia gruntovních knih. 

Různé soupisy poddaných (fondy velkostatků) - mohou být pečlivě vedené a obsahovat informace o náboženském vyznání, povolání či věku, mohou pocházet z roku 1620, stejně tak jako až z roku 1840. Mohou být torzovitě dochovány, nebo v ucelených řadách, kdy v rozmezí 100 let nechybí jediný ročník.

Urbáře - vrchnostenské soupisy poddanských dávek, které by jim měli poddaní z gruntů odvádět, často jsou to nejstarší prameny, které v bádání využijeme, vedly se od středověku.

Poznámka: Společně s fondem matrik tvoří fond velkostatku nejdůležitější zdroj informací pro rodopisné bádání.

Písemnosti centrálních a zemských úřadů - prameny evidenční povahy:

Katastry (Národní archiv): Berní rula (1654), Tereziánský (1713,1748), Josefský (1789), Stabilní (1843).

Pokud máte mezi předky královské svobodníky, budeme využívat primárně KNIHY SVOBODNICKÉ a DESKY ZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO, uložené v Národním archivu v Praze.

V případě, že Váš přibuzný sloužil v armádě, ať už jako důstojník, "pěšák" c.k. vojska nebo třeba legionář, můžeme o něm získat mnoho zajímavých informací z Vojenského historického archivu (dále jen VHA) a z Vojenského historického ústavu v Praze. To už je ovšem samostatná kapitola. Pro zběžnou orientaci ve fondech uložených v těchto institucích doporučuji články Pavla Hnízdila v GHL 3/2005 (https://www.genealogie.cz/aktivity/casopis/archiv-ghl/#c95) nebo pak ze stejného časopisu č.  ?/2011. Oblíbené jsou zejména vojenské kmenové listy.

Co je možné dále využít 

- Sbírky map a plánů, katastrální mapy z první poloviny 19. století, ze kterých vyčteme kde měli předkové pole, louku, jak asi vypadala jejich chalupa či statek a celkový vzhled vesnice před tzv. průmyslovou revolucí (Národní archiv).

-  Z oblasti soudnictví písemnosti sporné i nesporné agendy (svatební smlouvy, testamenty, závěti).

- Kvalitní regionální literaturu, monografie, odborné encyklopedie a slovníky, které nám pomohou objasnit mnohé záležitosti ze života předků, např. povolání, příčiny úmrtí, význam příjmení, rovněž mohou navést na neznámé archivní prameny, poskytnout staré fotografie apod.

Knihy Tereziánského katastru, NA Praha