STATISTIKY ZE ŽIVOTA PŘEDKŮ

Počet osob: 1800

 

Věk:

Nejvyšší věk ze zesnulých:    Schejbalová Marie, 91 let (1875-1966)

Nejvyšší věk neověřený:        Stružka Matěj, 109 let (+1715)

Nejnižší věk ze zesnulých:      Dědková Karolína, 19 let (1837-1956)

Průměrná délka života:           62 let

Průměrný věk při sňatku:       24 let

 

Křty, sňatky, úmrtí:

Nejstarší záznam v matrice: sňatek Václava Bachury a Kateřiny Sladákové, 4. listopadu 1635, Roveň u Pardubic

Nejvíce lidí se narodilo v dubnu (46)

Nejvíce lidí zemřelo v dubnu (65)

Nejvíce svateb bylo v listopadu (93)

 

Nejmladší nevěsta:                         Oumarová Anna, 14 let a 9 měsíců (1805-1860)

Nejmladší ženich:                            Vašátko Jan, 16 let a 9 měsíců (1713-1783)

Nejstarší nevěsta (ne vdova):     Němečková Marie, 41 let (1830-?)

Nejstarší ženich:                               Štaif Šimon, 59 let (1659-1740)

 

Nejmladší matka:                             Oumarová Anna, 17 let (1805-1860)

Nejmladší otec:                                Kolomazník Matěj, 20 let (1750-1815)

Nejstarší matka:                               Štecherová Kateřina, 45 let (1733-1799)

Nejstarší otec:                                  Vařečka Jan, 66 let (1737-1808)

 

Nejvíce děti jedné matky:           Františka Slezáková, 13 dětí (1871-1941)

Nejdelší manželství:                      Šulc Alois & Homolková Marie: trvá 62 let

 

Jména:

Nejčastější jméno:                         Jan (163 x), Václav (134 x), Anna (117 x)

Křestních jmen:                              90

 

Nejstarší dohledaný předek:

Nejvzdálenější možný předek:   velmož Beneš, dobyvatel Milána r.1158*

Nejvzdálenější jistější předek:    dědiník Bohuslav z Římovic (asi 1395-1454), 18 generací

* (platí-li teze A. Sedláčka o příbuzenství pánů z Dubé a vladyků z Ostrova)

 

Nejdéle v jedné obci:

Praha:*                      444 let (1568-2012)

Myslotín:                  417 let (1455-1872) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí 

Sadská:                      390 let (1550-1939)

Dolní Roveň:           332 let (1494-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Praha - Vršovice:  328 let (1651-1979)

Horní Radouň:       323 let (1485-1808) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Bušovice:                 304 let (1522-1826) není jisté, zda jde o předka či nositele příjmí  

Ostřetín:                  290 let (1494-1784), Hořčičkové zde žijí dodnes a zmíněni jsou zde již r.1494 - před 520 lety ! 

Červený Hrádek:  249 let (1654-1875)  

Sopotnice:               233 let (1619-1852)  

Rovina:                     232 let (1600-1832)

Letkov u Plzně:      229 let (1559-1788)  

Nový Rychnov:     223 let (1690-1913)

*území hl.m.Prahy, Michle kdysi vesnice

 

Nejdéle na jedné usedlosti:

Dvory kmetcí a poplužní v Miřeticích:  278 let (1463-1741)

 

Nejdelší přesun:

Sepekov-Častolovice:  180 km (František Kopecký kolem r. 1780)

 

Procento předků z daného kraje:

Středočeský                43,9%  

Královéhradecký      14,4%  

Vysočina                        9,7%  

Plzeňský                         8,5%  

Jihočeský                      8,4%  

Pardubický                   8,0%  

Hl.m.Praha                   4,6%

Ústecký                          1,7%  

Liberecký                      0,6%  

 

ČEŠI                                98%  

NĚMCI                             2% (osedlí v Čechách)  

MORAVANÉ                  0%

 

Stav:

Rytíři a vladykové:        cca 5-10 osob   

Svobodníci a dědiníci:           58 osob

Rychtáři:                                    20 osob

Konšelé/radní/purkmistři: 11 osob

Měšťané:                              cca 10-15 osob

 

Nejčastější povolání:

  1. mlynář (34 osob)
  2. krejčí
  3. řezník
  4. tesař, kovář
  5. ovčák, pekař, šenkýř, tkadlec
  6. švec, truhlář
  7. mistr polní, nádeník, šafář, zedník
  8. kolář, soukeník, zahradník
  9. kamenář, kantor, písař, poklasný, prýmkař, sluha, voják, zpěvák
  10. bednář, cestář, forman, myslivec a hajný, havíř, hrnčíř, hrobník, kostelník, krupař, listonoš, muzikant, pilař, punčochář, puškař, sádkař, strojvůdce, zádušník

 

Nejčastější příčiny úmrtí:

  1. souchotiny (více jak 15 osob)
  2. horká nemoc, horkost
  3. zánět plic, zápal plic, ochrnutí plic
  4. vodnatelnost
  5. křeče
  6. rakovina, sebevražda
  7. mor, tuberkulosa, mrtvice, sněť, "na píchání", "na hlavničku"
  8. otok, kolika, kámen, cholera, krvácení mozku, změkčení mozku, oteklina, šlak, záducha, zánět střev, žaludek
  9. kašel, krvácení, zatvrzelost jater, leukémie, dušnost, angina, při porodu, upálení od ohně a nešťastné náhody

 

Útrapy:

Ztráty v 1. sv. válce – viz „Různé“ – „Vojenský koutek“

 

Sebevraždy:

Litošová Anna (1816-1865), utopila se

Litoš František (1849-1869), oběsil se

Mikolášek Antonín (1845-1907), oběsil se

Stružka Jakub (1790-1836), oběsil se

Vařečka František (1842-1899), spadl ze skály, nešťastná náhoda, vina myslivce

Židlická Anna (1844-1915), upálila se

 

Obviněni z mordu:

1569, poddaní Jíra a Mach, bratři Šlechtové z Myslotína zabili „kordy a kamením“ Duška Šváchova z Vratišova.

1572, svobodník Řehoř Toul z Kuňovic usmrtil Adama Havla z Čechtic, uvězněn v Daliborce a odsouzen ke ztrátě hrdla mečem, vyrovnal se s pozůstalými a po roce byl z vězení propuštěn.

1586, svobodníci Martin a Ondřej, bratři z Milošovic zastřelili ručnicemi Matěje Matějku z Čejtic.

 

Těžký život našich předků:
Jiří Maulík, sedlák z Radiče a jeho žena Rozina přišli na začátku 18.století o deset z dvanácti dětí.
V Toušicích žila rodina Vařečkova, kde všechny čtyři děti zemřely během let 1914-1916 a otec padl ve válce. Osud matky se mi dále nepodařilo zjistit.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Rody, které můžeme sledovat výrazně déle, než je u poddaných zpravidla obvyklé

Možná se někomu podaří u níže uvedených rodin "propojit nitky" a podložit návaznost s pozdějšími osobami toho jména. Za nejstaršího dohledaného známého předka považuji osobu, ke které jsem schopen doložit příbuzenství a mám pro to přímé důkazy z archivních pramenů. Čím více takových pramenů máme k dispozici, tím přesnější a rozsáhlejší jsou pak naše badatelské výsledky, i když jak praví archivář Ing. Karel Stara: "věrohodnost dochovaných archiválií bývá kolísavá a odpovídá dobovým přístupům jejich autorů a tehdejším společenským tendencím." Neuvádím zde obecně nejlépe dohledatelné rody, nýbrž pouze ty, o které jsem zavadil ve vlastním rodopisném bádání a ke kterým mám zprávy o potomstvu v několika generacích. Jednotlivé rodiny jsou řazeny podle nejstarších zmínek v pramenech.

 

ŠLECHTA v Myslotíně u Pelhřimova

1455 – Ondřej Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské

1482 – Jan Šlechta na poplužním dvoře v Myslotíně, Desky dvorské

1542 – poddaný Šlechta na dvoře v Myslotíně, Desky zemské

1569 – Jíra a Mach, synové Šlechty z Myslotína, obviněni ze zabití Duška Šváchova z Vratišova

           - "kordy i kamením zbit"; "veliký Šlechtovský grunt o 2 lánech", Josef Dobiáš: Dějiny královského

            města Pelhřimova

1626 - pokřtěn Jan, syn Jana Šlechty, matriky f.ú. Chvojnov

              Lukáš Šlechta, otec Josefa (+1758). Jméno zaniká Marií Šlechtovou (*1749), provdanou r. 1768 za 

          Matouše Straku z Myslotína (*1750).  

 

 PAKOSTA v Okrouhlé Radouni

1485 - Jiří Pakosta, špitálské účty Ústavu chudých u sv. Jana Křtitele v J. Hradci

1564 - Bárta Pakosta, tamtéž

1585 - Bartoš, Adam a Havel Pakostové šacují grunt v "Okrouhlici", Gruntovní kniha rychty......

1618 - Havel Pakosta, Gruntovní kniha Ústavu chudých

              Ondřej Pakosta (+1697),  který r. 1680 provdává dceru Annu (+1731) za mlynáře Václava Poláčka

              z Kostelní Radouně.

 

BACHURA v Dolní Rovni

1494 – sedlák Jan Bachura, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1588 - sedlák Jakub Bachura,  Urbář panství Pardubického

Situace s předbělohorskými prameny je zde relativně příznivá, neboť můžeme čerpat z purkrechtních a sirotčích knih velkostatku Pardubice, které jsou dochovány v mnoha exemplářích a uloženy v SOA Zámrsk. Bohužel jsem zatím neměl příležitost je studovat.

Matriky farního úřadu Horní Roveň jsou uloženy v témže archivu a zápisy začínají rokem 1635. 

1635 - oddán jest Jiřík Bachura, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň

1651 - zahradník Václav Bachura, sedlák Václav Bachura, podruh Jan Bachura, SPPV

1699 - Jan ml. Bachura se ujímá gruntu po otci Janovi (pozdější č.p.56), Gruntovní kniha vsi Roveň

              Václav Bachura, jméno zaniká Magdalenou Bachurovou (*1782), která se r. 1812 vdává za Jana

              Schejbala z Rovně (*1767). Bachurové žijí v obci dodnes.

 

FUKS v Dolní Rovni

1494 – sedláci Jakub a Štěpán Fuksové, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1494 - sedlák Jiřík Fux, tamtéž

1507 - sedlák Jiřík Fux, Desky zemské (1541-1543)

1520 - sedláci Jakub a Štěpán Fuksové,  Registra rybničná

1588 - Vašek Fuksa, Matěj Fuksa, Urbář panství Pardubického

1651 - zahradníci: Václav a Jan Fuksové, sedláci: Jakub, Matěj a Pavel Fuksové, podruzi: Jakub Fuksa, SPPV

1654 -

              Matěj Fuks, otec Doroty, kterou r. 1758 provdává za Matěje Schejbala z Rovně (*1737).

              Paradoxně tuto větev mám zatím málo zpracovanou, neboť v Rovni se vyskytuje mnoho osob toho jména.

          Vzhledem k tomu, kolik Fuksů žilo v Rovni v polovině 17. století, můžeme usoudit, že už tehdy zde byli osedlí

          delší dobu (notabane drželi největší grunty) a zákonitě se rozrostli, tedy možná se do Rovně skutečně dostali již před rokem 1494.

 

SCHEJBAL v Dolní Rovni

1494 – sedlák Martin Šejbal, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1588 – sedláci Staněk a Petr Schejbalové, Urbář panství Pardubického

1651 – zahradníci: Petr Schejbal, sedláci: Jan dolní Schejbal, Jan horní Schejbal, chalupníci: Jan Schejbal, SPPV

1653 – oddán jest Petr Schejbal z Rovně, matriky římskokat. f.ú. Horní Roveň

Petr byl otec Vavřince (+1722), rod dále pokračuje až k Marii Schejbalové (*1875), r. 1895 provdané za Josefa Došela z Mikulovic (*1870). Schejbalové žijí v Rovni dodnes.

 

HOŘČIČKA v Ostřetíně

1494 – sedlák Beneš Hořčička, Urbář panství Pardubického a Kunětickohorského

1651 – Sedlák Jiřík Hořčička, 42 let starý, SPPV

1717 – oddán jest Václav Hořčička z Ostřetína, matriky fú Horní Roveň a fú Holice

Hořčičkové zde žijí dodnes.

 

 

RADA v Bušovicích

1522 – Václav Rada s matkou, Litkupní kniha města Plzně

           

                Bohužel gruntovní knihy obce Bušovice nám nejsou až do konce 17. století dochovány a matriky  farnosti

                Dýšiná, pod kterou obec spadala,  začínají až rokem 1694.

1654 – sedlák Václav Rada, Berní rula

  Kvůli nepříznivé situaci s prameny nemůžeme konstatovat, že Václav Rada (1522) je předkem pozdějších

  osedlých toho jména. Může se jednat pouze o tzv. nositele příjmí, tedy někoho, na jehož grunt se později

  dostal nový hospodář  a přijal jméno "po chalupě", přičemž s původním majitelem stavení neměl nic

  společného.

1714 – oddán jest Matěj Rada z Bušovic, matriky římskokat. f.ú. Dýšiná

               Matěj, otec Václava (*1723), rod pokračuje  v dalším pokolení do roku 1816, kdy se Markéta

               Radová (*1793) vdává za Antonína Čechuru z Letkova (*1788) .